Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zjevení u řeky

19. 03. 2015 10:25:00
Až půjdeš dolů k řece, tak přilož ucho na hladinu a vnímej, co ti vlny řikají. Možná rozezní se hasič ohně tóny Smetanovy nejznámější. A v tu chvíli nebudeš moci rozpoznat, kam se všechno řítí a budeš i schopen uvěřit, že hladina se sune směrem na jih, do kopce se šplhá jako lososi, až k šumavským pramenům. Budeš se smát sám sobě, že právě vytahuješ starou cigaretu z krabičky a karbanickým hodem ji vrháš do řeky, očekávaje jestli hne se k severu, nebo k jihu. Protože nejseš si jist vůbec ničím a zbytek vědomí ti mámí trombon v tónech extáze Smetanových myšlenek.

Všechny ty otázky, co ti kladou, lektoři a plánovači života. Půldny sebeód spojené ve ztracené roky, jejichž každá nevyužitá sekunda bodne v posledním dnu našem jako rezavý hřebík v páteři. S rozpáranou míchou prožité peklo duchovní, peklo fyzické a živelné. Peklo, které přetrvá. Plíží se za tebou po nábřeží, už se drží zábradlí a čichají, větří. Proč neodpovídáš, řvou. Proč nemluvíš. Až k tobě doléhá hniloba jejich hlasů, ale strach se ti příčí, strach je totiž pouhá neznalost cíle. Skláníš se ještě blíž k hladině a sleduješ každý nepatrný záchvěv bílé tabákové loďky.

Nad protějším břehem zdvihá se bouře prachu a záblesků květnové armády. Do vody stéká krev znásilněných a ženy v amoku se vrhají do říčního koryta. Jedna topí druhou, nadechují blaženě tekutinu, ztrácí sladce vědomí a nechávají v minutě pronásledovatelům těla bez odporu. Vojsko se chechtá a oslavuje svoje zvířecké pudy, otáčí pak přesto lehce zklamaně dobývat mír. Zvedáš tělo a v kapse lovíš tušený zapalovač se zbytky hořlavého zdroje. Jiskra letí a kyslík zažehává na památku utonulých, jejichž zestydlá vyplavená těla v žárku ohně a Smetanových houslích zelektrizovala a z očích temnota jejich stupňuje noc okolo.

Hlavu na počest skloněnou, stále drže v ruce nad sebou roztavený plyn, nejsi sám. Vstoupil a je strachem. Z hladiny sejmul navlhlou cigaretu a o tvůj zapalovač ji zažehnul. Je pramenem vlasů za uchem, je vzdechem a žádostí o trest, je plesknutím ve snu, je stromem v bouři, je zpovědí před gilotinou. Věda že rétoři od břehů už dávno se děsem spakovali a že s ním budeš prát se sám i v davech, s rukou žebráckou i s rukou měnící vše ve zlato, odlepuješ nohy od žulových kostek a za chvíli jsi stínem noci. On celou dobu saje jeden dlouhý nátah, až má všechen tabák v plicích a popel ve větru od posledních úderů horských bubnů oslepuje ho a rdousí. A hladina je klidná.

Autor: Jakub Slunečko | čtvrtek 19.3.2015 10:25 | karma článku: 6.44 | přečteno: 232x

Další články blogera

Jakub Slunečko

Bůh je černej. Našel jsem ho

Tohle není žádná filosofie, jenom hledání životní cesty v brazilském Riu de Janeiru. Na největší party, kterou jsem kdy zažil.

25.8.2016 v 16:00 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jakub Slunečko

V uprchlickém táboře: Na hranici staré Evropy

Nepříjemné dusno a štiplavý zápach plní stan uprchlického tábora u městečka Spielfeld na rakousko-slovinské hranici. Je krátce před půlnocí a dovnitř proudí armádou organizovaná řada lidí.

19.11.2015 v 10:50 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 1685 | Diskuse

Jakub Slunečko

Nemůžeme se jenom dívat na to, jak uprchlíci trpí

Příběh dobrovolníka Pavla Filgase (31), který jezdí ve volném čase pomáhat na hranice uprchlíkům. Pracuje jako architekt a duši si léčí kreslením v ulicích Bratislavy.

30.10.2015 v 9:32 | Karma článku: 7.97 | Přečteno: 1316 | Diskuse

Jakub Slunečko

Náš přítel z Kavkazu

Ázerbájdžán je významným obchodním partnerem Česka. Plynařská a ropná velmoc ale zažívá v posledních letech horší časy. Režim začíná nervóznět a přitvrdil boj proti aktivistům. Česká vláda je ale v klidu - soustředí se na obchod.

28.10.2015 v 22:39 | Karma článku: 6.89 | Přečteno: 377 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Lucie Menclíková

Jak se mě ten nahoře snažil uplatit

Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.

25.9.2017 v 7:30 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 363 | Diskuse

Marcela Valouchová

Utopie

Jel po rovné nové silnici. Na tmavém asfaltu bylo namalováno bílé značení. Ten kontrast ještě podtrhoval novotu silnice. Vyjel na polní cestu a zastavil. Pomalu vystoupil z auta.

25.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.22 | Přečteno: 125 | Diskuse

Josef Němec

Konečná

Návrat na místo, které si každý musí prostě zamilovat. Zapadlá vesnička Three Pines v kanadských horách ožívá díky L. Pennyové již popáté, pro české čtenáře tak není žádnou neznámou. Naopak našla si své fanoušky, které umí potěšit

24.9.2017 v 20:53 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 206 | Diskuse

Martina Mičková

Děti lze naučit bylinky i zábavně

„Pojď se podívat, víš, co je to za bylinku?“ Názorný způsob je jistě v pořádku, ale formou pohádky si děti pamatují léčivky i jejich účinky ještě lépe.

24.9.2017 v 6:52 | Karma článku: 5.61 | Přečteno: 158 |

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XIII.

Chvíle, kdy všechna slova jsou marná a nezbývá, než srovnat si účty ručně. Kdo s koho. Miloš versus Erik...

23.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3101

...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.